|
|
Určení pohlaví u gekonů rodu Phelsuma
Peš, Tomáš ; Kratochvíl, Lukáš (vedoucí práce) ; Kverková, Kristina (oponent)
Gekoni (Gekkota) jsou druhově velmi pestrou skupinou šupinatých plazů. Druhová bohatost gekonů je spojena s rozmanitými způsoby určení pohlaví. Můžeme se zde setkat se samčí i samičí heterogametností, environmentálním určením pohlaví, či asexualitou. Různorodost gekonů dělá tuto skupinu velmi zajímavou z hlediska studia evoluce určení pohlaví. Vzhledem k velkému počtu druhů známe způsob určení pohlaví pouze u zlomku taxonů. Rod Phelsuma byl v tomto směru zkoumán jen velmi málo a až na jednu výjimku nejsou publikovaná data příliš věrohodná. V této diplomové práci byl pomocí inkubačního experimentu zkoumán způsob určení pohlaví u Phelsuma laticauda a Phelsuma nigristriata. Prokázal jsem, že oba druhy mají environmentální určení pohlaví. U vylíhlých jedinců byl zkoumán také vliv inkubační teploty na morfologické vlastnosti (velikost těla). Možné přetrvání tohoto vlivu do dospělosti bylo znovu otestováno v jednom roce života těchto gekonů.
|
|
|
W chromosomes in Lepidoptera: evolution, diversity and molecular features
HEJNÍČKOVÁ, Martina
Sex chromosome evolution is a fascinating and very dynamic process, which is best to be studied on diverse groups of organisms. Moths and butterflies (Lepidoptera) are known for their species diversity and female heterogamety, which makes them an ideal research model. Most species of Lepidoptera have a WZ/ZZ (female/male) system, although some species lack the W chromosome. The first part of this thesis discusses possible mechanisms and points of its origin in terms of phylogeny. Specifically, it focuses on the lack of W chromosome in the group of bagworms (Psychidae), supporting recent theory about the independent origin of W chromosomes in Lepidoptera. The second part of the thesis provides valuable information about the W chromosome variability and molecular content within the group of loopers (Geometridae). Finally, the third part describes the accumulation of retrotransposons on the W chromosome in Peribatodes rhomboidaria and emphasizes their importance in the process of sex chromosome differentiation.
|
|
| |
|
| |
|
|
Evolution of the sex determination pathway in the Mediterranean flour moth, Ephestia kuehniella
VISSER, Sander
The sex determination pathway in insects is a fast evolving gene cascade. In particular, the genes at the top of this cascade differ even between closely related species. This study explores the sex determination pathway of the Mediterranean flour moth, Ephestia kuehniella, which is widely used as a food source for the mass rearing of biological control agents. Therefore, an ortholog of the Masculinizer gene was identified and its role in sex determination was assessed by applying RNA interference (RNAi). In addition, a putative feminizing gene was identified on the W chromosome of E. kuehniella and a closely related species, and their genetic structure was determined by qPCR, Southern hybridization, and fluorescence in situ hybridization. The data contribute to our understanding of the sex-determining system in E. kuehniella and the evolution of the sex determination pathway in Lepidoptera.
|
|
|
Poměry pohlaví u plazů v závislosti na typu určení pohlaví
Palata, Tomáš ; Kratochvíl, Lukáš (vedoucí práce) ; Rehák, Ivan (oponent)
Existuje mnoho faktorů, které ovlivňují poměry pohlaví v populacích plazů a tyto faktory se mohou lišit na každé úrovni poměru pohlaví. Pozorovaný poměr pohlaví je tak výsledkem komplexních procesů. Jedním ze základních faktorů, který v tomto ohledu hraje roli, je způsob určení pohlaví. U plazů jsou rozlišovány dva typy určení pohlaví. Jedná se o genotypové určení pohlaví (GSD), kdy je pohlaví určeno během splynutí gamet na základě přítomnosti pohlavních chromozomů. Druhy s GSD mají vyrovnanější poměry pohlaví po narození, či vylíhnutí a v dospělosti se vyskytuje častější mortalita heterogametického pohlaví. Dále existují druhy s environmentálním určením pohlaví (ESD), jejichž pohlaví je určeno teplotou během termosenzitivní fáze inkubace vejce. Tyto druhy mají naopak poměry pohlaví po vylíhnutí mnohem variabilnější a tato variabilita může být zachována až do dospělosti. Tato práce se zaměřuje na rozdíly v poměrech pohlaví u druhů s GSD a ESD. Zabývá se i otázkou ohroženosti populací plazů s ESD z hlediska vychýlených poměrů pohlaví v důsledku současné změny klimatu. Klíčová slova: poměr pohlaví, plazi, určení pohlaví, GSD, ESD, změna klimatu
|
|
|
Sexual dimorphism and interpopulation variability of the skull in time-distanced populations
Šutoová, Denisa ; Bejdová, Šárka (vedoucí práce) ; Suchá, Barbora (oponent)
Táto diplomová práca sa zaoberá pohlavným dimorfizmom a medzipopulačnou variabilitou morfológie lebky medzi recentnou egyptskou populáciou a historickou populáciou, ktorá nie je geograficky vzdialená, ale pochádza z obdobia Starej ríše (Egypt, 2700-2180 p. n. l.). Odhad pohlavia a populačnej afinity je dôležitou súčasťou procesu zostavenia biologického profilu neznámych ľudských pozostatkov a práve lebka je jednou z najlepších častí kostry na odhad týchto atribútov. Odhad pohlavia je založený na existencii pohlavného dimorfizmu, ktorý je ale veľmi populačne špecifický a odhad pohlavia je spoľahlivejší, keď sa uplatňujú metódy špecifické pre konkrétnu populáciu. Preto sa odhad populačnej afinity vykonáva ešte pred odhadom pohlavia. Do analýzy bolo celkovo zahrnutých 143 dospelých jedincov. 47 trojrozmerných povrchových sietí lebiek jedincov pochádzajúcich z vysokej sociálnej vrstvy populácie Starej ríše (31 mužov a 16 žien) a 96 CT snímkov hláv jedincov z recentnej egyptskej populácie vo vekovom rozmedzí 18-86 rokov (49 mužov a 47 žien). Materiál bol vyhodnotený pomocou metód geometrickej morfometrie. Pri analýze formy boli dokázané signifikantné rozdiely medzi pohlaviami. Najviac pohlavne dimorfné oblasti boli nadočnicové oblúky, glabella, arcus zygomaticus, tubera frontalia et parietalia,...
|
|
|
Pohlavní chromozomy u zástupců podřádu Nematocera
Ryšan, Tadeáš ; Volf, Petr (vedoucí práce) ; Šťáhlavský, František (oponent)
Parafyletická skupina Nematocera je značně diverzifikovaná jak do morfologie těla, tak i do životních strategií. Na základě morfologie pohlavních chromozomů (gonozomy) ji lze rozdělit do čtyř skupin definovaných již v polovině 20. století. Veškeré tyto systémy jsou založené na přítomnosti pohlavních chromozomů XY/XX, popřípadě na ztrátě chromozomu Y. Jednotlivé skupiny se rozlišují na základě toho, zda jsou chromozomy diferencované, jsou-li přítomná chiasmata a zda je zachován chromozom Y. Pozdější výzkumy však ukazují daleko vyšší diverzitu pohlavních chromozomů, a to převážně ve skupinách s homomorfními gonozomy. I přes skutečnost, že většina zástupců této skupiny nemá diferencované pohlavní chromozomy, nalezneme zde opakovaný vznik diferencovaných gonozomů a dokonce i pohlavních systémů X1X2Y1Y2/ X1X1X2X2 a ZW/ZZ, které jsou pro dvoukřídlé méně typické. Tato zjištění naznačují, že podoba pohlavních chromozomů u dvoukřídlých nemusí být tak stabilní, jak se dříve myslelo. Nedávno objevená nehomologie gonozomů napříč skupinou dvoukřídlých, včetně několika zástupců Nematocera, tuto myšlenku podporuje. Mnohonásobný nezávislý vznik gonozomů by mohl rovněž vysvětlit různorodost primárních faktorů určujících pohlaví u těch skupin, kde jsou tyto faktory známé. Klíčová slova: Nematocera, Phlebotomus,...
|
|
|
Evoluce pohlavních chromozomů a karyotypů u gekonů (Squamata: Gekkota)
Koubová, Martina ; Kratochvíl, Lukáš (vedoucí práce) ; Choleva, Lukáš (oponent)
Gekkota je početná a velmi rozmanitá skupina šupinatých plazů (Reptilia: Squamata) s téměř globálním rozšířením. O fylogenezi skupiny byla stanovena řada hypotéz, tradičně založených na morfologických poznatcích. Klíčový přerod ve fylogenetických vztazích skupiny nastal s příchodem molekulárních analýz, jejichž výsledky se oproti tradičnímu pojetí výrazně liší, a to i postavením základních vnitřních linií. Tento fakt má klíčový význam pro studium karyotypové evoluce skupiny. Za ancestrální karyotyp je považován karyotyp 2n=38 se všemi chromozomy akrocentrickými. U některých druhů zůstal tento karyotyp zachován, u jiných je prokazatelný vliv chromozomových přestaveb, kterým dominují Robertsonovské fúze a pericentrické inverze. Diploidní počet chromozomů v sadě se pohybuje od 16 k 46, ale nejběžnější je karyotyp o 38 chromozomech, převážně akrocentrických, postupně klesajících ve velikosti. Zajímavou charakteristikou skupiny je nebývalá variabilita ve způsobech určování pohlaví. Najdeme zde druhy s teplotně určeným pohlavím i druhy s genotypicky určeným pohlavím, a to obou typů XX/XY a ZZ/ZW. Data o pohlavních chromozomech jsou dosud známá pouze u 17 druhů. Pohlavní chromozomy se velmi liší v morfologii a dosud nebyla prokázána jejich homologie u žádných sesterských druhů. Vše nasvědčuje tomu, že ke vzniku...
|
|
|
Umí ptáci manipulovat poměrem pohlaví mláďat?
Tomiška, Lubomír ; Kratochvíl, Lukáš (vedoucí práce) ; Fuchs, Roman (oponent)
Cílem této bakalářské práce je shrnutí dosavadních poznatků o vychýleném poměru pohlaví u ptáků. Právě toto kontroverzní téma představuje jednu z důležitých otázek evoluční ekologie. Přestože se největší rozvoj experimentálních prací odehrál, díky objevení determinace pohlaví analýzou DNA, už v 90. letech minulého století, stále postrádáme konzistenci v hledání ultimátních příčin stejně jako obecného proximátního mechanismu. Na druhou stranu máme k dispozici přesvědčivé důkazy o vychýleném primárním, sekundárním, terciárním i kvartérním poměru pohlaví. Existence manipulace či obligátního vychýlení poměru pohlaví je proto velmi pravděpodobná. Má práce porovnává studie se zaměřením na stejné ultimátní příčiny, přičemž poukazuje na jejich nedostatky a zároveň přínosy pro studium vychýleného poměru pohlaví u ptáků. S odhadem poměru pohlaví souvisí také několik specifik, které jsem se snažil vystihnout v teoretickém úvodu. Druhá část práce nabízí potenciální proximátní mechanismy, které by mohly stát za manipulací poměrem pohlaví. V rámci porovnávání výsledků jsem narazil na rozšířený trend vychýlení poměru pohlaví přes první vejce snůšky, kterému by mohla jako proximátní mechanismus odpovídat selektivní resorpce vajíčka.
|
host ::
RSS.